Nejsme žádné bábovky

Název článku jsem zvolil zcela záměrně vzhledem k včerejší Klubovce. Je to takové tematické. Jednak se na Klubovce „zlikvidovaly“ dvě bábovky (jedna samozřejmě bez oříšků – ještě že ten Myšák dorazil na schůzku, jinak bych mu to rozdrobil do schránky… :o)), ale také se ukázalo, že někteří (možná fšichni ?!) nejsou žádné bábovky. A to by někteří klidně mohli. Trochu si nedokáži představit Kapku někde u Mussura u orvávacích her, když nám stačí hra „Šnečí závody“, aby si někdo skoro způsobil úraz… :o)

  Ale zpátky k tématu. Bábovka zmizela (jednoho jsme sice museli nakrmit, protože byl sice správně vychován k tomu, ale si nebral jídlo od cizích lidí, ale tak jsme se seznámili… :o) a mohlo se přejít k fázi hraní her. Máme jednu členku, nebudu ji jmenovat, ale poslední dobou má nějakou smůlu, nebo co. Jak hrajeme hru (a právě i typu „Šnečí závody“), tak se něco stane a ona spadne, bouchne se, natluče si, narazí si kostrč, či něco jiného, zvrtne si nohu, ruku, štípne se, narazí… a stanou se jí případné další jiné karamboly. A vždycky je vidět, že má slzy na krajíčku, ale pokaždé to ustojí a jako jeden silný muž se s tím vyrovná.
  A to se stalo zase včera. Tak jsem zapřemýšlel nahlas, jestli by se nevyplatilo poprosit nějakého sponzora, zda-li by nám nekoupil, nebo nevěnoval, takovou tu kouli na zorbing. Trampotu bychom do ní vždycky na začátku akce, či schůzky zavřeli a pak na konci vypustili ven. No, možná by byl trošku problém třeba s cestováním. Do takového vlaku bychom jí asi nedostali. A aby stále cestovala v poštovním voze s ostatníma balíkama, také není dobré. Tak možná takové ty nafukovací obleky, jak se v nich imituje zápas „sumo“! To by bylo terno…! Tak se, prosím, někde zeptejte, nebo se podívejte do skříně, jestli třeba doma nemáte nějaké přebytečné. Díky.
  Ale aby v tom Trampota nebyla sama (v té chvále). Oni i ostatní holky jsou dost trvanlivé! Jen namátkou si vzpomínám třeba na předposlední (nebo poslední? – ach ta hlava) Velikrávu, kdy v zápalu úniku před pomlázkami nám také jedna členka upadla a nejen že to odneslo koleno, ale i kalhoty. Avšak tvář měla jako správný ruský geroj, i když to muselo také dost bolet.
  Tak ať zakončím drobné povídání o buchtách (to není narážka na holky! :o) nějak pozitivně. Včerejší schůzka byla docela fajn, líbila se mi. Jen by to holt přeci jen chtělo trošku větší účast. Stejně jako do Lípy!!! Tak na viděnou příště a po příště a popoříště a popopo…